V dnešní době je stále důležitější vybírat kosmetické produkty, které jsou nejen efektivní, ale také bezpečné a šetrné k životnímu prostředí. V Naqed se tohoto závazku s radostí ujímáme. Naše filozofie je založena na důkladném výběru a ověřování značek a jejich složení, abychom vám mohli nabídnout kosmetiku, která splňuje nejvyšší standardy bezpečnosti a ekologické odpovědnosti.
Evropská unie klade na kosmetické výrobky přísné normy, jak je uvedeno v nařízení (ES) č. 1223/2009. Toto nařízení zakazuje použití více než 1 730 látek (toto číslo bylo naposledy aktualizováno 4. dubna 2024). a reguluje použití více než 600 dalších složek, včetně esenciálních olejů, barviv, konzervantů a UV filtrů. Naše nabídka se zaměřuje na značky, které se nejen přizpůsobují těmto regulacím, ale také kladou důraz na bezproblémové látky.
Například v USA je situace v oblasti regulace kosmetiky odlišná. FDA (Food and Drug Administration), která dohlíží na kosmetické výrobky, zakazuje pouze 11 skupin látek a reguluje používání pouze několika barviv. Tento přístup je mnohem méně přísný než v Evropě, což podtrhuje důležitost pečlivého výběru kosmetiky i na základě dalších kritérií.
V Naqed se aktivně vyhýbáme nejen látkám, které jsou zakázané v EU, ale i těm, které mohou představovat kontroverzní nebo potenciální riziko. Například, zatímco parabény nejsou přímo zakázány, jejich bezpečnost je stále diskutabilní. Silikony, jako Dimethicone, mohou vylepšit texturu pleti, ale jejich biologická rozložitelnost je nízká. (Cyklické silikony, kromě toho, že znečišťují životní prostředí, mohou fungovat jako disruptory endokrinního systému, mohou být toxické pro nervový systém a některé z nich jsou také známé karcinogeny). Mastek (Talc) vylučujeme kvůli obavám z možného obsahu azbestu a místo carbon black používáme bezpečnější alternativy. Navíc se naše produkty vyhýbají i dalším potenciálně problematickým látkám, jako jsou ethanolaminy, minerální oleje, Polytetrafluoroethylene (PTFE), kyselina perfluoroktanoová (PFOA) a sulfáty - Sodium lauryl sulfate (SLS), Ammonium lauryl sulfate (ALS), Sodium laureth sulfate (SLES) a Ammonium laureth sulfate (ALES).
Jednotlivé látky a proč jim říkáme “NE”
Benzalkonium Chlorid
Benzalkonium chlorid, nebo Benzalkoniumchlorid, je syntetická látka, která se v kosmetických přípravcích často používá jako antibakteriální, konzervační, povrchově aktivní a antistatická látka. V koncentracích vyšších než 0,1 % může dráždit pokožku a oči, zejména u lidí s citlivou pletí nebo ekzémem. Má také negativní vliv na dýchací cesty a může vyvolávat alergie. Dalšími důvody k obavám jsou environmentální otázky, protože benzalkonium chlorid není snadno biologicky odbouratelný, což může mít dopad na vodní ekosystémy. Nachází se také v mnoha domácích dezinfekčních a čistících prostředcích, pokud je v přípravku přítomen, musí být označen varováním „Zamezte kontaktu s očima“.
2-Butoxyethanol
Kosmetické výrobky, jako jsou barvy na vlasy, laky na nehty, odlakovače a čisticí prostředky, mohou obsahovat butoxyethanol. Butoxyethanol, známý také jako ethylene glycol butyl ether, je syntetická látka, která může dráždit dýchací cesty a vyvolávat nevolnost, zvracení, alergické reakce, silné podráždění pokožky, plic, sliznic a očí. Působí toxicky na nereprodukční orgány a může způsobit plicní edém, poškození jater nebo ledvin a je také toxický pro nervový systém. Butoxyethanol představuje problém také z hlediska jeho potenciálního dopadu na životní prostředí, zejména ve vodních systémech.
Butylovaný Hydroxyanisole (BHA) a Butylovaný Hydroxytoulen (BHT)
BHA a BHT jsou syntetické sloučeniny používané v kosmetickém, potravinářském a farmaceutickém průmyslu jako antioxidanty, které zabraňují kažení tuků a olejů. Používají se v dekorativní kosmetice (zejména v rtěnkách a očních stínech), krémech a odličovacích přípravcích. Tyto látky jsou považovány za kontroverzní, neboť podle některých studií mohou být karcinogenní, cytotoxické, mohou způsobovat podráždění pokožky a působit jako hormonální disruptory. Je lepší se těmto látkám vyhnout a hledat alternativy, jako je přírodní tokoferol (vitamin E) nebo extrakt z rozmarýnu.
Carbon Black
Carbon black je tmavě černý prášek používaný jako pigment v kosmetice (například v očních linkách, řasenkách a rtěnkách). Je to přírodní uhlík organického nebo minerálního původu. Jeden z jeho způsobů výroby zahrnuje neúplné spalování produktů na bázi uhlíku, jako je uhelný dehet (zakázaná ingredience v EU). Existují obavy ohledně možného karcinogenního rizika spojeného s carbon black, pokud je vdechován ve formě prachu ve vysokých koncentracích. Tato rizika jsou většinou spojena s průmyslovou expozicí a nejsou zcela relevantní pro kosmetické použití, kde je carbon black zahrnut v bezpečných a regulovaných množstvích. Nicméně je důležité mít na paměti, že jeho získávání může ohrozit zdraví lidí, a proto ho v produktech Naqed nenajdete. Carbon black může být označen různými různými názvy jako Cl 77268, D & C Black No. 2, acetylene black, channel black, furnace black, lamp black, nebo thermal black.
Ethanolamines
Ethanolaminy jsou skupinou syntetických látek, které fungují jako povrchově aktivní látky (tenzidy) a emulgační přísady v kosmetických přípravcích a čisticích prostředcích. Vyrábějí se chemickou reakcí ethylenoxidu (známého karcinogenu) s amoniakem. Pokud se ethanolaminy používají ve stejném kosmetickém produktu s některými konzervačními látkami, které se rozpadají na dusík, mohou tvořit nitrosaminy. Nitrosaminy jsou třídou chemikálií, které jsou známé karcinogeny.
Diethanolamin (DEA) není povolen k použití v kosmetice a výrobcích osobní hygieny uváděných na trh v EU. Deriváty DEA jsou však povoleny, pokud je jejich obsah menší nebo roven 0,5 %. Bezpečnostní rada pro kontrolu kosmetických přísad vyhodnotila ethanolaminy používané v kosmetice jako bezpečné při dodržování povolených koncentrací a správné formulaci. Nicméně, protože jsou ethanolaminy považovány za hormonální disruptory a potenciální spouštěče alergických reakcí a rakovinového bujení, jsou zakázány v certifikované přírodní kosmetice a v žádném produktu na Naqed je nenajdete.
Nejčastěji používané deriváty etanolaminů v kosmetice, na které si dát pozor: Monoethanolamin (MEA); Ethanolamin (ETA); Triethanolamin (TEA); Diethanolamin (DEA); Cocamide DEA; Cocamide MEA; DEA-cetyl phosphate; DEA-oleth-3 phosphate; Lauramide DEA; Linoleamid MEA; Myristamid DEA; Oleamid DEA; Stearamid MEA; TEA-laurylsulphate.
Formaldehyde and Formaldehyde-releasing Ingredients
Navzdory tomu, že formaldehyd je přirozeně se vyskytující látka, kterou téměř každé živé zvíře a rostlina produkuje (například jablka a hrušky), je dobře zdokumentovaným kontaktním alergenem, známým karcinogenem a mutagenem. Ve své čisté formě je to bezbarvý plyn. I když se formaldehydový plyn nepoužívá jako kosmetická přísada, v kosmetických přípravcích se mohou nacházet látky, které formaldehyd pomalu uvolňují (formaldehyde releasing ingredients). Tyto látky jsou konzervačními prostředky a nazývají se donory formaldehydu nebo uvolňovače formaldehydu. U lidí trpících dermatitidou je velmi důležité znát možnosti expozice formaldehydu, aby se zabránilo alergické kontaktní dermatitidě (ACD).
Podle legislativy v USA a EU je množství uvolněného formaldehydu v kosmetice do 0,2 % (2 000 ppm) považováno za bezpečné. Přesto jsme uvolňovače formaldehydu v produktech Naqed zakázali.
Nejčastěji používané uvolňovače formaldehydu obsažené v kosmetických přípravcích, na které si dát pozor: Diazolidinyl urea, Imidazolidinyl urea a DMDM Hydantoin (všechny syntetické deriváty močoviny), Tosylamide/Formaldehyde Resin, Quaternium-15 (ostatní kvartérní aminy neuvolňují formaldehyd, protože nereagují křížově), Sodium Hydroxymethylglycinate, 2-Bromo-2-Nitropropane-1,3-Diol, Polyoxymethylene Urea, 5-Bromo-5-Nitro-1,3-Dioxane, Glyoxal, Methenamine, Benzylhemiformal.
Je důležité poznamenat, že zatímco některé deriváty močoviny mohou být kontroverzní kvůli své schopnosti uvolňovat formaldehyd, mnohé z nich jsou bezpečné a účinné při použití v doporučených koncentracích jako vynikající zvlhčovadla a keratolytická činidla: Přírodní, čistá močovina (Urea), Hydroxyethyl Urea.
Zde jsou některé běžně používané přírodní konzervační látky v kosmetice: Phenoxyethanol (i když může být fenoxyethanol vyroben synteticky, lze jej také získat ze zeleného čaje; je účinný proti širokému spektru bakterií, kvasinek a plísní), Ethylhexylglycerin, Sodium Benzoate, Potassium Sorbate, Caprylyl Glycol, Benzyl Alcohol, Gluconolactone, Leuconostoc/Radish Root Ferment Filtrate, Rosemary Extract (Rosmarinus Officinalis), Tea Tree Oil (Melaleuca Alternifolia).
Methylchloroisothiazolinone a Methylisothiazolinone
Methylisothiazolinone (MIT) a Methylchloroisothiazolinone (MCIT) jsou běžné syntetické konzervační látky, které se nacházejí v mnoha tekutých výrobcích osobní hygieny, a patří mezi převládající kontaktní alergeny v kosmetických přípravcích. Klinická studie zjistila, že kožní podráždění se nejčastěji vyskytuje u produktů se směsí MCIT a MIT, zatímco u produktů obsahujících pouze MIT je to méně časté.
Americká společnost pro kontaktní dermatitidu označila MIT za alergen roku 2013 kvůli senzibilizaci pokožky v důsledku dermální expozice (kůže, oči, plíce). V srpnu 2016 Evropská unie zakázala používání této látky v bezoplachových přípravcích (krémy, mléka apod.), zatímco v oplachových produktech je povolena ve velmi malém procentu – 0,0015 %.
Pro příklady přírodních konzervačních látek se podívejte na „Uvolňovače formaldehydu“.
Mineral oils
Minerální olej je bezbarvá, průhledná, olejovitá kapalina bez zápachu a chuti, která se získává (rafinuje) z ropy (petrochemicky). Dodává se v různých stupních jakosti, od technické, používané k mazání motorů a zařízení automobilů, až po vysoce čištěnou kosmetickou jakost, a tak ho často najdete v mnoha výrobcích péče o pleť.
Proces rafinace minerálního oleje zahrnuje ošetření kyselinou sírovou nebo hydrogenaci, což má za cíl odstranit polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), o nichž se předpokládá, že jsou karcinogenní. Díky tomu jsou kosmetické produkty obsahující minerální oleje považovány za zcela bezpečné. Navíc, podle nejnovějších studií minerální oleje díky svým fyzikálním a chemickým vlastnostem nejsou schopny pronikat do kůže. Obvykle mají velmi vysokou viskozitu, zůstávají na povrchu a chrání pokožku před ztrátou vlhkosti (mají okluzivní účinek).
Proč jsme se tedy rozhodli nezařazovat produkty s obsahem minerálních olejů do portfolia Naqed?
Minerální olej není dráždivý a je hydratační, ale očekáváme od kosmetických produktů víc! Raději bychom našli ingredience, které nejen zvlhčují, ale také poskytují další výhody, jako jsou protizánětlivé nebo antioxidační vlastnosti. Druhým důvodem je, že i když je nepravděpodobné, že by minerální olej sám o sobě ucpal póry, může v pokožce zachytit další přísady, které póry ucpávají. Pokud tedy používáte produkt, který kombinuje minerální olej s jinou složkou, může minerální olej potenciálně zachytit tuto další složku v pokožce.
Příklady minerálních olejů: Cera Microcristallina, Ceresine, Isoparaffin, Ozokerite, Paraffin, Paraffinum Liquidum, Petrolatum (vazelína) a Synthetic Wax (Isododecane, Isohexadecane).
Parabens
Parabeny patří do třídy syntetických konzervačních látek, které se léta běžně používají jako konzervanty, tedy k prevenci růstu bakterií a plísní v kosmetice a výrobcích osobní hygieny, jako jsou deodoranty, sprchové gely, tělové krémy apod. Jsou jedno z nejkontroverznějších témat kosmetiky i potravin vůbec! Existuje mnoho studií, které jsou za “ano” pro parabeny v kosmetice, také ale studie, kterých výsledky volají po kosmetice “paraben-free”.
O parabenech existuje mnoho tvrzení, že souvisejí s rakovinou prsu (hlavně kvůli jejich obsahu v deodorantech a antiperspirantech), stejně tak existuje obava, že některé parabeny mohou v těle působit jako hormony, zejména jako estrogeny, ženský pohlavní hormon - endokrinní disruptory. Ale přímá souvislost mezi používáním kosmetiky s parabeny a rakovinou, zatím nebyla prokázána. Bylo ovšem například potvrzeno, že parabeny pronikají do pokožky.
Další velké “ne” proti parabenům je skutečnost, že můžou způsobovat alergie. Lidé s citlivou a alergickou pokožkou můžou na parabeny v kosmetice reagovat velmi negativně (mohu způsobovat dermatitidu, při kontaktu s očním okolím zapříčiňují zarudnutí a otok očního okolí). Takže je určitě vhodnější se parabenům v takovém případě úplně vyhýbat.
Po chemické stránce jsou parabeny estery kyseliny p-hydroxybenzoové. Metyl-, etyl-, propyl- a butylparaben, stejně jako p-hydroxybenzoová kyselina jsou v EU dovolené, ale jich použití je omezeno maximální koncentraci. Ostatní, jako třeba Isopropyl-, isobutyl-, fenyl-, pentyl a benzyl paraben je v EU zcela zakázán. Propyl a butylparaben se pak nesmějí používat v bezoplachové kosmetice a kosmetice určené pro děti do tří let v plenkové oblasti.
Pro příklady přírodních konzervačních látek podívejte na „Uvolňovače formaldehydu“.
Plastic Microbeads
Plastické mikročástice se využívají v kosmetice jako exfolianty (aby pomohly odstranit odumřelé kožní buňky a zanechávaly pokožku hladkou a omlazenou) a také byly přidávány do kosmetických přípravků pro jejich vizuální přitažlivost (dodávají produktům výrazný, barevný vzhled). Mořský odpad byl identifikován jako faktor přispívající ke ztrátě biodiverzity a představuje potenciální hrozbu pro lidské zdraví. Mnoho studií upozornilo na přispívání plastických mikročástic k celkovému problému plastového odpadu v oceánech a sladkých vodách.
Mikročástice plastů primárních zdrojů vstupujících do mořských systémů zahrnují polyethylenové (PE), polypropylenové (PP) a polystyrenové částice z čistících a kosmetických výrobků, které vstupují do vodního systému prostřednictvím odpadních vod z domácností. Dále sem patří třeba PE terephthalate (PET), polymethylmethacrylate (PMMA) a nylon.
Navzdory schopnosti některých čističek odpadních vod odstranit až 99,9 % micro plastických částic z odpadních vod (v závislosti na používaných procesech), může velký počet částic vstupujících do systému obejít filtrační systémy a vstupovat do sladkovodního prostředí s odpadními vodami.
Možná vás zajímá, jak se mikroplastům vyhnout alespoň v kosmetice? Na peelingové částečky se v přírodní kosmetice používá například káva, kokos, hroznová jadérka, strouhané ořechové skořápky, nebo minerální látky jako křemelina, jílovitá zemina.
Poznámka: Nylon 5 (používaný například k výrobě štětin zubních kartáčků) se nepovažuje za látku znečišťující životní prostředí jako zcela biologicky odbouratelnou (lze ji rozložit působením živých organismů, obvykle mikrobů, na vodu, oxid uhličitý a biomasu).
Phthalates
Ftaláty jsou skupinou chemikálií běžně používaných v kosmetice a produktech osobní péče jako vůně a parfémy, laky na nehty a vlasy, pleťová mléka a krémy k zesílení vůně, zlepšení textury a prodloužení trvanlivosti formulací. Dostaly se však pod drobnohled kvůli potenciálním zdravotním rizikům. Expozice určitým ftalátům byla spojena s vývojovými a reprodukčními zdravotními problémy, včetně změn hladin hormonů a malformací reprodukčního systému. Některé studie naznačují potenciální účinky na vývoj plodu a zdraví dítěte.
Příklady takových sloučenin: Dibutyl Phthalate (DBP), Diethyl Phthalate (DEP), Dimethyl Phthalate (DMP), Di(2-ethylhexyl) Phthalate (DEHP).
Ftaláty v kosmetice vyvolaly obavy o zdraví a životní prostředí kvůli svým potenciálním účinkům narušujícím endokrinní systém. Zatímco regulační orgány v různých regionech mají různou míru omezení na ftaláty, trend v kosmetickém průmyslu směřuje k bezpečnějším, netoxickým alternativám jako: Esenciální oleje a přísady, jako jsou změkčovadla na rostlinné bázi a přírodní vosky, mohou nahradit texturu a funkci, kterou poskytují ftaláty.
Polytetrafluoroethylene (PTFE)
PTFE, lépe známý jako Teflon®, je kromě svého použití k výrobě nepřilnavých pánví kosmetickou přísadou používanou v krémech proti stárnutí jako korekční výplň nebo vyhlazovač. Patří do podskupiny větší třídy chemických látek známých jako per- a polyfluoralkylové látky (PFAS), z nichž některé byly spojeny se závažnými účinky na zdraví, včetně rakoviny, onemocnění štítné žlázy a snížené účinnosti dětských vakcín.
Uvádí se, že fluoropolymery mají v kosmetice následující funkce: objemová činidla, modifikátory skluzu, filmotvorné látky, látky zvyšující viskozitu, dispergační látky, látky upravující pokožku a prostředky upravující vlasy. Naleznete v podkladové barvě, lisovaném pudru, sypkém pudru, bronzeru, tvářenkách, očních stínech, řasenkách, gelu na holení, balzámu na rty nebo krému proti stárnutí.
Kyselina perfluoroktanová (PFOA) je další chemická látka vyrobená člověkem. Používá se při výrobě teflonu. Mnoho studií zkoumalo možnost, že PFOA způsobí rakovinu (ledviny, štítná žláza, varlata, prostata, močový měchýř, rakovina vaječníků). Ačkoli se tvrdí, že teflon neobsahuje PFOA od roku 2013, PFOA byla nalezena v opakovaných testech v několika různých krémech proti stárnutí. Evropská Unie PFOA zakazuje a nesmí se vyskytovat v žádném kosmetickém přípravku, no PTFE není zahrnut v žádné z příloh nařízení EU o kosmetice, a proto jej lze používat bez omezení. V produktech na Naqed určitě nenajdete PFOA ani PFTE!
Silicones
Silikony jsou skupina polotekutých látek odvozených od oxidu křemičitého. Jsou to synteticky vyráběné polymery vyrobené z opakujících se jednotek siloxanu, což je elementární křemík a kyslík, v kombinaci s dalšími prvky, nejčastěji uhlíkem a vodíkem. Oxid křemičitý je hlavní složkou písku, ale to neznamená, že silikony spadají pod přírodní látky. Oxid křemičitý musí projít významným chemickým procesem, aby se z něj stal silikon. Silikony jsou podobně jako parabeny další kontroverzní tématem ve světě kosmetiky, a proto jim věnujeme pár řádku navíc.
Silikony nemají téměř žádný výživný účinek na vlasy nebo pokožku a do kosmetických přípravků se přidávají z čistě mechanických důvodů – poskytnout „sklouznutí“ nebo uhlazený pocit vlasům, pleťové přípravky díky nim zanechávají na kůži sametově hebký pocit, umí vyplňovat nerovnoměrnou strukturu pleti a jemné linky (vrásky), také zvýšit objem konečného produktu. Toto všechno dokážou, protože jsou velmi málo, až téměř nerozpustné ve vodě, a tak každým dalším mytím vlasů, nebo nanesením krému na obličej, nám na vlasech nebo pleti vzniká silikonová vrstva díky níž vypadají vlasy, pleť a pokožka upraveně, hladce a sjednoceně. Avšak ta vrstva nepropustí ke vlasu, nebo do pokožky vodu a látky, které by mohly hydratovat, vyživovat, antioxidanty a další prospěšné látky, a tedy z dlouhodobého hlediska se používáním silikonů můžeme dopracovat k suchým a poškozeným vlasům a vysušené a citlivé pokožce, která předčasně zestárne. Navíc problematická pleť může pod takovou vrstvou silikonů dost trpět - prohlubování zánětlivých procesů, vznik černých teček apod.
Jak poznat silikony v kosmetickém přípravku?
Jsou to všechny složky, které mají v názvu:
- “methicone”: Dimethicone, Dimethicone Crosspolymer, PEG-12 Dimethicone, PEG/PPG-14/4 Dimethicone, Phenyl Trimethicone
- “methiconol”: Dimethiconol
- “siloxane”: hlavně cyklické silikony jako Cyclotrisiloxane (D3), cyclotetrasiloxane (D4), cyclopentasiloxane (D5), cyclohexasiloxane (D6),cyclopentasiloxane (7)
Není známo, že by jednoduché silikony představovaly při použití v kosmetice riziko pro lidské zdraví, no jejich hlavní nevýhodou je, že jsou téměř biologicky nerozložitelné, a proto velmi znečišťují životní prostředí, nerozpadají se stovky let.
Ale cyklické silikony, kromě toho, že také znečišťují prostředí, mohu vystupovat jako disruptory endokrinního systému, mohou být toxické pro nervový systém a jsou mezi nimi také známé karcinogeny.
Přírodní alternativy k silikonům:
- Přírodní oleje: Arganový olej, Jojobový olej, Kokosový olej, Marulový olej.
- Botanická másla: Bambucké máslo, Mangové máslo, Kakaové máslo
- Výtažky z řas
- Změkčovadla na rostlinné bázi: Skvalan, Estery olivového oleje
- Emulgátory odvozené od cukru: Cetearyl Glucoside
- Aloe Vera Gel
- Přírodní vosky: Candelilla Wax, Karnaubský vosk
- Olej z brokolicových semínek a také glycerol.
Na rozdíl od silikonů, které se mohou hromadit v životním prostředí, jsou přírodní alternativy biologicky odbouratelné a mají sníženou ekologickou stopu. Přírodní látky často poskytují další výhody, jako jsou vitamíny, antioxidanty a mastné kyseliny, které mohou vyživovat a chránit pokožku a vlasy.
Sulphates such as SLS, SLES
Sulfáty jako Sodium lauryl sulfate (SLS), Ammonium lauryl sulfate (ALS), Sodium laureth sulfate (SLES) a Ammonium laureth sulfate (ALES) se nacházejí v mnoha výrobcích pro osobní péči, jako jsou šampony, zubní pasty, pěny na holení, mycí prostředky na tělo a čisticí prostředky na obličej. Fungují jako povrchově aktivní látky, což jsou sloučeniny rozpustné ve vodě a oleji, které v kombinaci s vodou napěňují a emulgují mastné látky – čistí vlasy a tělo od nečistot.
Laurylsulfát sodný (SLS) je jedním z nejvíce senzibilizujících pěnících látek. Ve skutečnosti je to považováno za standardní srovnávací látku pro měření senzibilizace kůže jiných složek. Když ve vědeckých studiích chtějí vědci zjistit, zda je složka problematická pro pokožku, srovnávají její účinek s účinkem SLS!
Účinky laurylsulfátu amonného (ALS) jsou téměř identické s SLS, avšak molekuly ALS jsou podstatně větší a nepronikají pokožkou a jsou mnohem méně dráždivé než SLS. Možné podráždění závisí na délce kontaktu s pokožkou, proto je v oplachovacích prostředcích povolena koncentrace pouze do 1%. Pravidelné používání přípravků obsahujících ALS může narušit hydrolipidovou ochrannou vrstvu pokožky a způsobit její vysušení, podráždění a ztrátu funkce.
Laurethsulfát sodný (SLES) a Laurethsulfát amonný (ALES) mohou být kontaminovány 1,4-dioxanem (známý karcinogen, mutagen a toxin). K této kontaminaci dochází během výrobního procesu. Tyto dvě složky způsobují podráždění očí a/nebo kůže, přičemž podráždění se podle všeho zvyšuje přímo s koncentrací. SLES a ALES jsou nicméně považovány za jemnější formy SLS/ALS. Mnoho internetových zdrojů odkazuje na výše zmíněné sulfáty jako na karcinogeny (právě kvůli dioxanu), avšak neexistují žádné přímé ani nepřímé důkazy o tom, že by tyto složky měly karcinogenní potenciál. Žádná ze čtyř výše uvedených složek není zahrnuta v žádné z příloh nařízení EU o kosmetice, a proto ji lze v kosmetice používat bez omezení! My jsme se ale rozhodli, že produkty na Naqed budou bez výše zmíněných sulfátu.
Přírodní alternativy sulfátu: Decyl Glucoside, Lauryl Glucoside, Cocamidopropyl Betaine, Coco Glucoside, Sodium Coco-Sulphate, Soap Nuts (Reetha), Saponaria (Soapwort) Extract, Quillaja Saponaria (Soap Bark) Extract, Yucca Extract.
Přírodní alternativy mohou produkovat méně pěny a vyžadují úpravu složení, aby bylo dosaženo požadované účinnosti čištění, ale mnoho přírodních povrchově aktivních látek je jemnějších než SLS, díky čemuž jsou vhodné pro citlivou pokožku a snižují riziko podráždění. Tyto alternativy jsou často šetrnější k životnímu prostředí a biologicky odbouratelné, což snižuje jejich ekologický dopad.
Talc
Mastek nebo také talk je přirozeně se vyskytující minerál složený z hydratovaného křemičitanu hořečnatého. Mastek je široce používán v dekorativní kosmetice - běžná přísada do make-upu, tvářenek, očních stínů, podkladových bází, rtěnek, očních linek a v dětských pudrech, stejně jako ve farmaceutickém průmyslu.
Má vynikající absorpční schopnost, vytváří na pokožce ochrannou vrstvu, ale může na ni mít také abrazivní účinky. Zabraňuje shlukování a spékání produktu (zejména práškového typu), také snižuje jeho průhlednost a dodává mu měkkost. Pomáhá pokožce cítit se svěží, chladnou a suchou. Je považován za relativně bezpečnou látku, pokud není kontaminován azbestem (karcinogenní látka).
Talk by se však neměl nanášet na pokožku, pokud chybí nebo je významně narušena epidermální bariéra, protože by to mohlo způsobit infekce a zánět.
Opakovaná inhalace mastku (při jeho těžbě) může také způsobit vážné plicní problémy (včetně astmatu, bronchitidy a mastenózy).
Řada studií a soudních sporů (Johnson and Johnson) naznačuje souvislost mezi talkovým práškem a rakovinou vaječníků, protože vědci objevili částice talku hluboce zakořeněny v tkáni nádorů vaječníků a děložního čípku u žen, které po celá desetiletí používaly talk v blízkosti svých genitálních oblastí.
Bezpečné přírodní alternativy: kukuřičný škrob, rýžový prášek, silice, kaolinová hlína, Arrowroot Powder, ovesná mouka, tapiokový škrob.
Triclocarban and Triclosan
Triclosan a Triclocarban, obě syntetické přísady, jsou běžně používanými antimikrobiálními látkami (konzervačními látkami) obsaženými ve vodných formulacích pro vody po holení, koupelové výrobky, zubní pasty a další. Rozšířené používání vedlo k obavám ohledně jejich účinků na člověka a životní prostředí, jako je narušení endokrinního systému, bioakumulace (toxicita pro životní prostředí), alergie a výskyt bakterií rezistentních na antibakteriální produkty. Triclosan je lipofilní, což znamená, že se hromadí v tukových tkáních. Studie zjistily koncentrace triclosanu ve třech z pěti vzorků mateřského mléka. Byl také nalezen v pupečníkové krvi kojenců. Tyto výsledky ještě více alarmují bioakumulativní a endokrinně disruptivní potenciál triclosanu.
I přes známé výsledky mnoha výzkumů je Triclosan nadále povolen jako kosmetická složka, v maximální koncentraci až do 0,3 % celkového obsahu v oplachových přípravcích, 0,2% pro ústní vody.
Pro příklady přírodních konzervačních látek podívejte na „Uvolňovače formaldehydu“.
